Slovník pojmů: sklíčka hodinek

U moderních hodinek se při sklíčkách setkáváme převážně s třemi materiály: akrylátem, minerálním sklem a safírovým krystalem.

Akrylátové sklíčko
Plastové a nejměkčí z uvedené trojice, vyskytující se v důsledku nízké ceny především v nižší třídě a v kategorii dětských hodinek, ale výjimkou není ani u modelů určeným potápěčem. Akrylát je známý tvořením tupých střepů a možností snadného rozleštění vzniklých škrábanců.

Minerální sklíčko
V současnosti stále nejrozšířenější materiál hodinových sklíček. Jeho základem je klasické křemičité sklo, kterému jsou za působení vysokých teplot a chemických procesů zlepšovány fyzikální vlastnosti. Jimi je možné dosáhnout tvrdosti sedmého stupně Mohsovy škály a předejít tak velké části běžných škrábanců.

Safírové sklíčko
Nejtvrdší a zároveň nejdražší sklíčko. Tvoří ho synteticky vyráběný safírový krystal, který je nařezán z většího bloku a následně vyleštěn. Hodinky vybaveny safírovým sklíčkem najdete zejména ve střední a vyšší třídě hodinek, kde jejich cena už nehraje tak významnou roli. Devátý stupeň Mohsovy stupnice zaručuje safírovým sklíčkem vysokou, nikoli však absolutní odolnost vůči škrábancům. Také se jedná o materiál poměrně křehký. Safírové sklíčka bývají často ošetřeny vrstvou pohlcující odlesky – tzv.. antireflex.